Odložím si sem takovou úvahu, kterou mám zatím spíš na úrovni pocitu. Rozhodně není domyšlená do detailů a bude mít své mouchy.
Nicméně mám pocit, že tak vlastně žiju, jen mě až nedávno napadlo to takhle pojmenovat.
Jde o takové to otrkávání dětí, aby v životě obstály
- Měla by se v nich podporovat soutěživost.
- Měly by mít ostré lokty.
- Měly by se drát kupředu a snažit se být nejlepší.
- Měly by se naučit bojovat o své místo na slunci.
Kdo mě zná osobně, ví, že nejsem nějak extra ochranářská máma
- Když má dítě hlad a na výletě dojde jídlo, prostě to došlapeme i s hladem a nehledáme zběsile nejbližší konzum.
- Když chce dítě někam vylézt, pošlu ho pro židli místo toho, abych ho zvedala.
- Když si řízne do prstu nebo odře koleno, pofoukám to a nelepím náplastí se šmoulama.
Nestojím dětem za zadkem a snažím se jim kdykoli to jen jde nechávat volnou cestu k samostatnosti a objevování vlastní síly a na té cestě je povzbuzovat.
Říkám to proto, abyste nenabyli dojmu, že jsem jak kvočna, co drží ochranná křídla nad svými ňuňánky a zběsile kvoká, kdykoli jim někdo zkřiví na hlavě pírko.
Totálně se mi ale příčí, když má být ta jejich "samostatnost" a "objevování vlastní síly" spjaté s tím, že budou muset s někým bojovat, soutěžit, vytahovat na něj ostré lokty nebo drát se nahoru a šlapat přitom po cizích hlavách.
Jakkoli možná svět takhle nyní funguje, já touhle cestou prostě vychovávat děti nechci.
Není to ještě tak dávno, co jsem si myslela, že když nebudu bojovat a drát se o své místo, tak budu žít mizerný život. Dneska už jsem na 100 % přesvědčená, že se dá žít velmi důstojný a zároveň pokojný život i bez toho.
 |
| Líbí se vám článek? Podpořte mě v dalším psaní. Třeba tím, že si koupíte některou z mých 12 knížek. |
Nemusím být agresivní a rychlá. Stačí být pevná a slušná
Tam, kde bych dřív vytáhla ostré lokty a nesmlouvavost, dnes s mnohem větším úspěchem vytahuju laskavost a pochopení, aniž by některá ze stran sporu utrpěla větší ztráty.
Strašně se mi líbí taková (možná naivní) myšlenka založená na postupně se zvětšujících ostrůvcích pozitivních deviací:
Kdybychom všichni vychovávali děti nikoli pro svět, jaký nyní je, ale pro svět, který bychom pro své děti i sebe chtěli, ubylo by spousta trápení.
Dobrý deň
OdpovědětVymazatNaozaj pekne napísané. Trochu, by som pozmenil tu pasáž o sliepke. Ona to robí najlepšie ako vie. Prirovnanie k sliepke nieje moc pekné. Ďakujem
Hugo
Veľmi sa mi tento postoj páči. Aj keď sama zatial deti nemém, keď ich raz budem mať radšej by som ich viedla k tomu byť ten 'naivný dobrák' a dúfať, že so slušnosťou, snahou a pochopením toho dokážu veľa, ako naopak ich učiť niektorým "skratkám" tejto spoločnosti. Ale mám pocit že veľa ľudí toto necháme a berie sa to tak, že takým deťom vlastne škodíme.
OdpovědětVymazatAno, jak píšete, hodně lidí si myslí, že dětem škodíme, když se neučí být soutěživé. Ale když se dívám na ty, co se z té soutěživosti uhonili k depresi, infarktu nebo prostě k nešťastnému životu, myslím, že se mýlí spíš tito lidé. Každý je jiný, někomu ta soutěživost sedí, někomu ne. Máme to tak doma - já soutěžení absolutně nedávám, můj manžel se snaží, aby děti soutěživé byly, a já mu vysvětluji, že každý má vlastní cestu, a že ta jeho nemusí být ta jejich. Bylo by fajn, kdyby se nám všem co to vidíme jinak, povedlo tyhle zajímavé myšlenky z článku šířit do světa:-)))
OdpovědětVymazat