Prosííím!!! Zkuste jíst zdravě. Když ne kvůli sobě, tak kvůli dětem

08/2014 Vaříme čočkový dhal a pečeme kořeněnou cuketu s ořechy.

Vyhrabala jsem tyhle čtyři roky staré fotky, na kterých s tehdy 2letou Grétkou chystám obědy pro mé bývalé kolegy v práci.

Dnes se mi v kuchyni motají střídavě děti tři.

Krájí, míchají, sypou, váží, přelévají, strouhají, loupou, cedí a především uždibují a drobí na zem. 

S prázdninami se veřený prostor zase zaplnil dětmi.

A já nevím, jestli chodím na špatná místa nebo jestli je to tím horkem, které nutí odhazovat oblečení, ale kolem mě se rojí spousty dětí, které jsou... nevím jak to jinak napsat... prostě tlusté.

Nemyslím teď baculatá miminka a batolata, ale předškolní a školní děti.

Nemám ráda agitky, ale dneska budu agilní a nesmířlivá a zlá

Proč? Protože mě fyzicky bolí, když vidím obézní děti.

Ty děti za to nemůžou.

Kopírují jen způsob stravování, ve kterém vyrůstají.

Nejsem žádný výživový expert a vím, že s tématem stravování se pouštím na tenký led, nicméně mi to nedá. Přijde mi to tak důležité téma, že jsem se po víc jak měsíci, kdy tenhle článek ležel v mém počítači, rozhodla ho i přes svůj strach zveřejnit.

Vím, že existují děti, u kterých za obezitu může nemoc.

Ale zároveň si myslím, že špatné stravování může být začátkem mnoha nemocí.

Jak jinak vkládám ve své děti důvěru a věřím v to, že se dokážou správně rozhodovat, u jídla to nedokážu

Nebo tedy aspoň ne úplně.
Nechávám sice děti jíst všechno, co chtějí. Do jídla je nenutím. Když něco nechtějí, můžou od stolu kdykoli odejít a počkat si na další společné jídlo.
Ale setsakra si dávám pozor, z čeho si vybírají.
Protože z vlastní zkušenosti vím, jak je nezdravý způsob stravování návykový a jak moc se promítá do zdraví.

Mohla bych děti nechat dojít si k tomu vlastní zkušeností jako to bylo u mě.
Ale nedokážu najít jediný rozumný důvod, proč by to tak mělo být.
Přijde mi to obdobné jako s drogami. Doma je dětem nenabízím, ale informuju je o jejich existenci a o tom, co si o nich myslím.

08/2018 Pečeme švestkový koláč.
Grétka se z baculatého miminka vytáhla ve vysokou štíhlou slečnu.

O jídle se doma i při nákupech bavíme, trávíme jeho přípravou hodně společného času.
6letá Grétka a 5letý Marián dokážou rozlišit, co je a co není zdravé. Oba jí až na drobné výjimky všechno. Dokonce už i u brokolice jsem vymyslela způsob, jak ji upravit, aby jim chutnala.
2letý Janek je z nás nejvíc vybíravý, ale pořád má na výběr ze zdravých věcí. O to raději mi ale pomáhá u každé přípravy jídla. Co na tom, že každou věc mícháme 3x déle než je nutné :-)



Nedávno jsem četla článek o tom, že novorozeně ví, co je zdravé a že ho nemáme nutit do jídla, které nechce.
To zní sice líbivě, ale až na konci textu najdete zmínku o tom, že 

"dítě si vybere celistvou dietu, pokud mu nabídneme rozumnou rozmanitost a rovnováhu PŘÍRODNÍCH a NERAFINOVANÝCH JÍDEL"

Když ale vidím, co jsou někteří rodiče dětem schopni v průběhu dne dát, zapomínám na všechna svoje přesvědčení o svobodě jedince a opouští mě důvěra v samořízené vzdělávání.

(Přeloženo: mám chuť jít, vyrvat dětem to jídlo z ruky a omlátit ho rodičům o hlavu.)

Některé děti prostě nemají možnost poslouchat moudrost svého těla. Protože z plného stolu prasáren prostě celistvou dietu nevymyslíte.

A kdepak máš ženu, Mikovče?
Je na malinách.

Neříkám, že moje děti nikdy něměly hranolky nebo zmrzlinu

Ale ve zbytku dne jíme jídlo, které chystáme doma ze základních surovin.
Vím, že se doporučení ohledně stravování stále mění, ale některé stálice nikoli:

Zelenina, ovoce, vločky, obiloviny, luštěniny, bylinky, oleje, ořechy, semínka, med, vejce, jogurty, ...

Dá se z nich připravit tolik rozmanitých jídel!
Když to zvládně trdlo jako já se třemi dětmi za zadkem, zvládne to každý.

Teď přijde ta slíbená agitka:

Prosííím!!! Zkuste to! Když ne kvůli sobě, tak kvůli dětem!

Konec agitky.

Každá změna - třeba i malinkatá - se počítá.
A jak začít?

🍎VYBALTE TO

Zní to jako blbost, ale největší chuť vařit ve mně vyvolává pohled na suroviny.

Všechno ovoce a zeleninu skladuju bez pytlíků. Když budete nakupovat do svých látkových, tak je tenhle vybalovací krok logický, protože byste neměli příště do čeho nakupovat.

Všechny suché sypké ingredience přesypávám do svých nádob, nebo je do nich rovnou nakupuju.
A ještě jednu výhodu to má. Málokdy se vám stane, že budete vyhazovat zkažené potraviny, které jste zapomněli někde vzadu v lednici.

Od dubna do listopadu nakupujeme na místních pondělních trzích.
Chleba čím dál častěji pečeme doma.

🍎NAJDĚTE SI RUTINU V PŘÍPRAVÁCH

Jsou to řádově minuty denně, ale s velkým výsledkem.
Dají se zvládnout třeba během čekání na uvaření vody na kafe.

Večer namočit vločky, pohanku, ořechy a chia semínka, jednou za tři dny dát naklíčit mungo a čočku, zasít řeřichu, jednou týdně přelít kombuchu, ...

🍎CHYSTEJTE SI DOMA

Spousta věcí, které jsme zvyklí kupovat, jsou směšně jednoduché, že při jejich přípravě můžou asistovat i děti. A také stojí zlomek ceny než ty kupované.

Humus, müsli, lilková pomazánka, oříšková mléka a másla, sirupy, kaše, sušenky, křížaly, přesnídávky, sladké pečivo, semínkový chleba, ...
Vím, že toho jde dělat doma ještě víc, ale beru tenhle proces jako cestu.

🍎PĚSTUJTE SI DOMA

My bydlíme v paneláku, balkón máme na jih a jsme často na cestách, takže zvládáme pěstovat tak maximálně řeřichu.
Máme ale babičky, které jsou obě velké pěstitelky a děti na jejich zadradách tráví hodně času.
A spousta volně rostoucích plodin se dá nasbírat. I ve městě. Lípa, černý bez, špendlíky, moruše, ...

Sbíráme lípu.

🍎NAJDĚTE SI SVÉ INSPIRACE

Stačí dva tři blogy, které s vámi souzní.

Já jsem vegetariánka, nerada trávím přípravou jídla víc jak 20 minut a mám ráda jednoduché recepty ze základních věcí, které mívám doma.

Pro inspiraci si chodím k Delicious blog Lucie, Deliciously Ella a Kuchařka ze Svatojánu.

Ale úplně nejčastěji vařím podle sebe a podle toho, co máme ve spíži.
Kdysi jsem psala blog Spokojené pupky. Recepty už na něj nepřidávám a za ty roky jsem své stravovací návyky taky trochu upravila, ale inspirace je tam spousta.

Veselá a svižná e-knížka o tom, jak trávit víc času S dětmi a míň času VEDLE dětí.
A hlavně jak se z té velké věci jménem rodičovství nepotentit.
Klikněte na obrázek a přečtěte si víc.

Tak. Končím dnešní spílání a hubování.

Záplava zeleniny a ovoce v létě láká do kuchyně víc než tisíc článků.

A stejně mám pocit, že v sociální bublině, kterou kolem sebe mám, je tenhle přístup ke stravování tak normální, že je to to stejné, jako bych radila, ať se nadechujete.

Ale sama vím, jak je snadné při péči o malá miminka zapomenout i na to "nadechování".

S rostoucími dětmi vám bude růst i množství času v kuchyni. Slibuju!

---

PS: Plus mínus jednou měsíčně posílám e-mailem shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v Krkavčím hnízdě (a v mé hlavě) vylíhlo. Zůstaneme v kontaktu?