Jenže pak jsem otěhotněla. A pak znovu. Takže jsme se k realizaci dostali až letos.
Chtěla jsem tím říct, že před čtyřmi lety bych to dala s prstem v nose.
Myslím tím prst u nohy.
Takhle můžu Hurdu jen podezírat, že náročnost trasy nebyla zvolena náhodně a že tajně doufal, že na některém z vrcholků pojdu hlady, vysílením či na morální slabost.
Já mám ale tuhý kořínek.
Proto jsem cestovní kanceláři Hurda Romantische Alpenliebe mohla napsat
TENTO DĚKOVNÝ DOPIS.
Boží!!!! Tvůj děkovný dopis bych s klidem mohla použít na většinu našich "výletů" s manželem. Úplně to vidím! Nedá se svítit, zážitky nemusí být pozitivní, hlavně že jsou intenzivní! ... a pak zbydou ty super vzpomínky a nádherné fotky:D Moc ti fandím! konidana
OdpovědětVymazat